Secret Street

 Jak šel Míra Mireček do světa

 Byla jednou jedna země a v té zemi město. V tom městě domeček, v domečku pokojíček a v pokojíčku klouček. No klouček, pomalu už statný junák, radost pohledět. Výšky ani rozumu mnoho nepobral, ale měl dobré srdce a upřímný úsměv, takže ho měli všichni rádi.

 ,, Mireček, to je takové naše sluníčko,“ říkali. Však měl také rozcuchané vlasy odbarvené do zlatova. Jeho rodiče však byli chudí a nemohli živit takového nešiku, neboť on opravdu nešika byl. Na co sáhl, to zkazil, div si při tom ještě neublížil. I napekla mu máma koláče a do batohu přidala ještě lahvinku domácí slivovičky pro dobrou náladu. Míra Mireček se rozloučil s rodiči a sestrou a chutě vykročil na cestu. Šel polem, loukou, lesem, dálnicí, až v dálce spatřil město veliké, jehož smog hvězd se skoro dotýkal. I rozhodl se, že tam půjde. Vešel do města, ale vše bylo potaženo černým suknem, jen tu a tam se objevila veselá červeno-žluto-modrá vlaječka. I zapadl Míra, veden svým neomylným ostravackym instinktem do nejbližší knajpy a objednal si snídani a zeptal se hostinského:

 ,,Hej člověče, proč je to tu tak smutné?“

 ,, Inu, chlapče, nehraje se fotbal! Zákeřní slávisté unesli dceru trenéra Sparty a proměnili ji v dres velikosti XXL. Růžový. Kolik Sparťanů už se pokoušelo ji vysvobodit, ale hlídá ji na Strahově zlý bek Patrik Gedeon, nejtvrdší z obránců a každého tvrdě zfauluje.“ I rozhodl se Maty, že půjde a Grigovu dceru vysvobodí. Předvedli ho na Letné před Trenéra. Seděl v brance pod baldachýnem ze sparťanské vlajky a u každé tyče stál jeden sparťanský Rytíř, v ruce místo mečů míče.

 ,, Co chceš?“ zeptal se korunní princ Sparty, který měl na dresu nápis Sivok.

 ,, Chci vysvobodit dceru trenéra!“ řekl Míra.

 ,, Když se ti to podaří, dám ti místo v základní sestavě a půl gólových prémií k tomu,“ řekl Griga a poslal s ním na Strahov Siviho, prince Spartského. I přišli na Strahov, oklamali sekuriťáky a vetřeli se do šatny, kde hlídal Gedeon. Sivi ho už chtěl srazit k zemi skluzem, ale Míra vytáhl z batohu slivovičku a za chvilku už se opilý Gedeon válel pod lavičkou a oni mohli jít dál. Našli růžový zablácený dres, ale žádný z nich netušil, jak ho proměnit v dceru Trenéra. Sivi vztáhl nad dres ruku:

 ,, Ve jménu Sparty, buď opět dívkou!“ ale nic se nestalo. Míra na to šel od lesa a vzpomněl si, jak jeho sestra vyváděla, když měla špinavé šatičky.

 ,, Vypereme jí,“ navrhl. A tak jí vyprali, až z ní byla krásná dcera Grigova.

    A tak se Míra Mireček stal fotbalistou a Sparta byla zachráněna.Princ Sivok si vzal trenérovu dceru Kristýnku a všichni žili šťastně a spokojeně až do smrti, akorát slávisti brečeli, ale tak končí každá pohádka….