Vzpomínka
29. 8. 2006
"I'm giving up,that ghost of love,in the shadows cast on devotion""Line se z Tvého otevřeného okna. Jako obvykle jenom přejdu po kamenité cestičce až k vašemu domu, zvoněním se neobtěžuji a jdu rovnou do vstupní haly, tam vstoupím na schodiště a v prvním patře zaklepu na první dveře zleva.....nic, neodpovídáš....asi mě přes tu hudbu neslyšíš....napadne mě jako první tahle neškodná myšlenka....teď už rozpačitě pomalu otvírám dveře od Tvého temného království...ležíš tam v kaluži krve a prázdnýma očima hledíš nepřítomně na strop......leknu, málem se mi zastaví srdce....to není možné..ne, ty ne!!! vzpamatuju se a zkusím jestli dýcháš....ano, díky bohu dýcháš....rychle volám sanitku......snad to stihne..."" no a pak jsem se probudil celej zpocenej...."vyprávím svojí holce, která ne mě hledí s otevřenou pusou a podivným leskem v očích....... "a zachránili mě?" zeptá se mě velmi zvláštním tónem..... "ne, nestihli to, umřela jsi a já se nikdy nedozvěděl proč jsi to udělala, proč jsi si vlastně podřezala žíly"...............Vzpomínka........stojím, oblečen v černé....kolem mě spousta plačících lidí....zatímco kněz mluví, já si uvědomuji, že už tu nejsi....že jsi odešla a nechala mě tu samotného...nechala jsi mě tu, a jediné co mi zůstalo je láska....hluboká, oddaná, nesmrtelná, nekonečná, věčná.....láska z celého srdce....Miluji Tě....trvalo mi dlouho než jsem Ti to konečně řekl, ale nakonec jsem to dokázal....Miluji Tě, vždy tě budu milovat......po tvářích se mi kutálejí slzy....slzy z lásky, slzy ze zklamání.....jak tu tak stojím, napadá mě, jestli by jsi to udělala, kdybych Ti neřekl o svém snu...Je to měsíc, co jsem ti prozradil svou noční můru...je to týden, co jsem šel k vám a z Tvého okna jsem zaslechl slova oné písně....přejel mi mráz po zádech....rychle jsem vyběhl schody a vpadl k tobě do pokoje....naskytl se mi úplně stejný pohled jako v mém snu, ale tohle nebyl sen! jediné co bylo jiné byl dopis, který jsi měla v ruce...byl celý od krve.... stálo v něm:"Miluji Tě, ale muselo to být, nesnesla bych dále pomyšlení, že jsi s někým jako jsem já, jsi mé světlo, jsi má ochranná náruč, jsi můj život....ale nezasloužíš si mě, jsi pro mě moc dobrý!! P.s. nevím jestli to pochopíš, ale......!"pláču, slzy mě nutí běžet....nutí mě utéci od toho všeho, od lidí, od přání upřímné soustrasti......od výčitek svědomí......pryčProč si nedokázala vážit někoho, kdo ji miloval, proč si nedokázala vážit objetí, ochranné náruče, natažené dlaně, podpory, hluboké lásky a úcty, věrnosti? proč jen byla tak pitomá.....co by za to dali jiní? kolika lidem chybí láska, podpora a světlo v tmavém tunelu.... mnoho lidí by potřebovali objetí v těžkých chvílích a stejně tak podporu ve svém konání....jenže ona si toho nedokázala vážit....ona ne
Komentáře
Přehled komentářů
hodne dobre... a ti co by si toho vazili...tak ti to nemaji...
nechápu jí
(anička, 5. 10. 2006 20:37)ted opravdu nechápu, proč se zabíjela... měla od něj odejít, ale né se zabíjet..Vždyť ani neví, jak moc ho to ranilo...
díq
(......, 4. 9. 2006 14:34)děkuji že jsi mi to zveřejnila, jen jestli můžu, nemůžeš změnit jméno autora na: Mišule.....ten melounek.sisatej je jen e-mail......díq....ale jinak je to tu pěkný ;-)
........
(Pua, 6. 1. 2008 19:59)